Jména lidí, kteří nás vyu?ili a okradli:
Irena B., Jiří B., město: Bene?ov nad Ploučnicí, Habartice

Někdy koncem zimy jsem měl nějakou chřipku a tak jsem se přestěhoval do přízemí k mamce, proto?e tam bylo teplo od krbu a nemusel jsem tahat dříví do patra, kdy? tu k nám při?li B., úplně cizí lidi a prosili, jestli bychom je tady nenechali tři měsíce bydlet. Prej se mají vystěhovat od jedněch lidí kousek od nás a nemají kam jít. Jen na tři měsíce, mají rozestavěný barák, tak jakmile bude teplo, tak se do toho Jiří B. pustí a jakmile se tam bude dát přespat, odjedou tam. Byl tam i starosta a du?oval se, ?e jsou to bezproblémový lidi a ?e se za ně zaručí, ?e mu tam Irena B. brečela a rád by pro ní něco na?el.
Sice se mi to nelíbilo proto?e jsme u? pár zku?eností s nájemníkama měli, ale nakonec jsem souhlasil. Jenom tři měsíce, to budu stejně v přízemí, tak to nějak pře?ijem.
Odnosili jsme moje věci ze skříní, nechal jsem tam jen nějaký normální věci, jako kní?ky, diskety, cédéčka, o čem? jsem si myslel, ?e na to nikdo ani nemákne.
B. se nastěhovali (on, ona a asi třináctiletý syn Luká?) a nájem byl 3000,- na měsíc. Děkovali nám, Irena B. zvala mamku na kafe, kdy? upekla buchtu, dala nám na ochutnání, mamka jí to oplácela a vypadalo to, ?e z nich budou kámo?ky a nájemníci budou normální.
Jen?e Irena B. pomalu zjistila, ?e nemusí mamce děkovat, ?e nemusí dělat buchty a koláče a dávat nám na ochutnání, proto?e mamka se chovala stejně a? něco dostala nebo ne. Tak si Irena B. spočítala, ?e je zbytečný dál chovat se vděčně.
Potřebovali k nám odstěhovat starý skříně, kdo jim pomohl? Já. Potřebovali vynýst mrazák do prvního patra. Zase jsem byl po ruce já. A pak ho zase snýst, proto?e nefungoval.
Ty asi tři skříně měli celou dobu v kůlně. Jinak neměli ani ?idli, stůl, nic. V?echno pou?ívali na?e.

Jiří B. je zedník, dělá na ?ivnos?ák a to tak speciálně, ?e kdy? někde stavěl barák, najmul si partu pochybnejch existencí (který v?dycky na?el někde po hospodách apod.), který neuměli ani postavit cihlu a ty zaůkoloval. Oni to zmrvili a on to pak "opravoval" a lidi ho dávali k soudu, ?e to je jinak ne? chtěli, ?e je to křivý atd. Nejdřív jsme si mysleli, ?e ty lidi nevědí co chtějí a vymej?lí si, ale po tom co předvedl za umění tady, jsme si poopravili názor.
Z jejich rozestavěnýho baráku se vyklubal holej pozemek, bez základů a je?tě i bez povolení cokoli stavět!

Jednou přilít Jiří B. domů, ?e mu přivezli beton na gará? (někomu opravoval střechu na gará?i nebo co ? mimochodem, dodnes to není dodělaný) a ?e dělník, co mu měl beton nabírat, nepři?el. To se nedivim, kdy? platil nulový peníze. Jeho pracovní síly při?ly v?dycky tak 1x ? 3x a pak se mu na to vyka?laly. A zase jsem tu byl já. Rozhodně jsem říkal ?e to dělat nebudu, ale mamka mě přemluvila. Tak jsem pár hodin nabíral beton do dvou kýblů a hákoval to na lano, kterym to Jiří B. tahal na střechu. Neměl ani pořádný nářadí, tak jeden kýbl byl malej ?i?atej umělej od primalexu. No aspoň ?e měl lopatu.
Kdy? jsme to dodělali, nedal mi za to ani korunu a ani slůvkem nepoděkoval.

Celou dobu co tady bydleli, prali v na?í pračce, pou?ívali na?e nářadí, ná? nábytek, na?e zařízení.

Kdy? se blí?il konec tří měsíců, na jejich "rozestavěnym baráku" nebyla známka kopnutí do země. Důle?itý ale bylo, ?e tam měli zvířata, který chodili krmit.
A tak začali prosit, jestli je tu je?tě nenecháme. Samozřejmě ?e jsme je nechali. Celou tu dobu jsem ?il na místě velkým asi 2x2 metry, to bylo místo okolo počítače v obýváku. Spát jsem chodil za roh na postel. Oni měli mojí velkou lo?nici, obrovskej obývák (asi 7x7 metrů), kuchyň, záchod, koupelnu a jeden pokoj kam nanosili různý krámy.
Irena B. vymyslela super taktiku. Kdy? potřebovala někam zavolat, řekla mamce, a? jí pujčí mobil, proto?e mamka měla snad dvě hodiny volných minut.

Neustále si stě?ovali ?e nemají peníze, ale synovi kupovali samý kraviny, oblečení který ani nechtěl atd.

Jejich syn měl starej počítač 386. Občas jsem s ním hrál u sebe na svým počítači hry. Napadlo mě, ?e bych mu mohl půjčit můj starej počítač P100, na kterym by si zahrál lep?í hry, ne? na tom jeho současnym. Tak jsem mu ho půjčil a on byl rád. Po čase si ho ale chtěl koupit synovec, tak jsem mu ho prodal a Luká?ovi zbyl zase jen ten jeho. Neustále otravoval rodiče, ?e chce počítač. V tu dobu jsem poznal, ?e ka?dý druhý slovo, který vypustí z pusy, je le?. Ka?dou chvíli jsem slýchával, jak mu rodiče koupí počítač, jak mu někdo jinej na počítač pujčí a dokonce, ?e mu na něj pujčím já!
Nakonec jsem mu na?el v krámě podobný počítač jako jsem mu pujčil za 1000,- Kč. OK, sice jsem mu ho musel dojít koupit a donýst a? pod nos, ale budi?. Asi půl roku byl ?tastnej a vesele hrál. Po čase mu to zase nestačilo a začal kolotoč s novým počítačem znova. Navíc jsem od mamky zjistil, ?e je?tě já jsem ten ?patnej, ?e jsem jim neřek, ?e mu na tom nepůjdou v?echny hry (co? jsem jim mimochodem samosebou říkal). Na Pentiu 100, který měl i předtím logicky musel vědět co mu půjde, i kdybych mu nic neřekl. Tak to mě ale u? začalo nasírat. Já mu se?enu počítač, já mu ho dovezu a oni mi je?tě budou nadávat?

No nic, jdu takhle kolem zahrady a vidim v boudě vysypaný starý peníze. Koukám na to a ? jasně. To jsou moje starý mince, který jsem odmalička sbíral, dával jsem si je do umělýho oran?ovýho prasete, který jsem nechal u knih v knihovně. Dál vidim několik prázdných patron z brokovnice le?et na sudu. Měl jsem jich spousty, ale nedávno jsme je vyhazovali a i kdy? je kluci (synovcové) chtěli zachraňovat, rozhod jsem se je vyhodit.
?el jsem za klukama (dva synovci a Luká? ? hráli na počítačích) a ptám se, kde se tam vzaly ty patrony. Nikdo nic nevěděl. Vůbec o nic ne?lo, ale bylo mi jasný ?e někdo l?e, proto?e jeden synovec by nelhal, druhej kvůli takový hlouposti taky ne a zbejval Luká?. ?el jsem se teda zeptat babičky, co? mi bylo jasný ?e to tam ona nedala ale nikdo jinej tam nebyl, vrátil jsem se a oznámil jim, ?e jeden z nich mi l?e. Druhá otázka byla na mince. To se hned přihlásil Luká? (proto?e věděl ?e to poprvý podělal), ?e si je prej PŮJČIL. Tak jsem po něm chtěl, a? mi je vrátí. Byl jsem zvědavej, co udělá s tím prasetem, proto?e mi bylo jasný, ?e takovej prolhanej hlupák jako on by nedokázal vyndat ty mince jinak, ne? ?e by celý prase zničil. O jeho zručnosti svědčí i jeho výtvory ze dřeva, kdy? si dělal box na cédéčka (prej bude truhlář?), kterej vypadal jak budka pro ptáky vyhozená z nejvy??ího patra paneláku. Dlouho ne?el a kdy? se vrátil, přinesl mi ty mince v kabici od másla Rama se slovy ?e NEVÍ KAM TO PRASE DAL.
Bylo mi jasný, ?e moje my?lenka, ?e do cizích věcí mi nikdo hrabat nebude, je mylná. Proto jsem ?el do obýváku a vzal si cédéčka a dal?í podobný věci. Jedno u? chybělo a později jsem zjistil, ?e Luká? v?echny bedlivě prozkoumal, proto?e vet?ina byla v obalech dokonale zpřeházená.

Luká? chtěl půjčit pájecí cín a pájku. Kdy? jsem se zeptal na co, tak vyhýbavě odpověděl, ?e na něco. Trval jsem na svým a jeliko? mi nebyl schopnej odpovědět, nepujčil jsem mu nic.
Po pár dnech chtěl cín Jiří B., na opravu konektoru od antény. Půjčil jsem mu to i s pájkou. Vrátil pájku bez cínu, ?e prej si cín půjčil Luká?. Tejden trvalo, ne? jsme přes Jiřího B. dostali odpověď, ?e Luká? NEVÍ KAM TEN CÍN DAL.
Potom jsem na?el v gará?i bordel na stole u svěráku, kde byl nějakej rozstříhanej vázací drát, rozházený nářadí a papírek s nějakýma nápisama ohledně Pána Prstenů. Luká? si toti? dělal prsten z vázacího drátu, kterej u?típnul z prostředka kluba a potřeboval ho sletovat, co? se mu samozřejmě nepovedlo, tak to nechal tam kde mu to odpadlo od rukou. Zeptat se někoho, jestli mů?e vůbec na něco makat v gará?i ho zřejmě vůbec nenapadlo.

Taky si "opravoval" jízdní kolo. Proto?e jsem ho zrovna přistihnul, jak se přehrabuje v gará?i v nářadí, hned jsem ho upozornil, ?e doufám, ?e to nářadí vrátí tam, kde ho vzal. A on na to, ?e to prej rovná.
Samozřejmě, ?e ho nerovnal, ale hledal to co potřeboval a taky ?e kdy? dokončil svojí práci, tak nářadí nevrátil tam, kde ho vzal, ale prostě ho polo?il na ponk. Mů?u bejt aspoň rád, ?e ho nenechal na zemi.

Jeliko? jsem to u? nemohl vydr?et a jejich pobyt tady se neustále prodlu?oval, přestěhoval jsem se do místnosti v patře, ale v konečný části baráku (A to za podmínky, ?e Jiří B. udělá strop z na?eho materiálu v chodbě 4x1,5 metru pomoci sádrokartonu, co? jsou desky, který se jen při?roubují ke stropu. Aspoň nějaká věc za to ?e budu zase v jediný místnosti). Velikost mojí místnosti byla 5x4 metry, kam jsem si dal počítač a měl jsem tam i gauč na spaní. Známej nám dal zámek do dveří, proto?e nechat to otevřený jsem po předchozích zku?enostech teda nechtěl.
Strop budu muset sundat a udělat znova, proto?e to co on tam předvedl, to je pří?ernost. Zaprvý jsou desky daný křivě a zadruhý jsou tam ?ílený mezery, který jsem si měl u? sám prej zaspárovat. Sice jsem se o to pokou?el, ale zaspárovat na stropě centimetrový mezery, to prostě nejde, nemluvě o následnym brou?ení na čem? bych nechal ruce.


Mezery ve stropě
Proto?e Irena B. pořád vychvalovala jak Jiří B. dobře a hlavně rychle dělá, mamka jí sehnala dva k?efty. Jeden za 3000,- a druhej za 50 000,-.
Rad?i ani nechci vidět jak to dopadlo.

Nad gará?í byl ko? na ko?íkovou, upozorňoval jsem kluky, ?e se na něm nesmí houpat, proto?e by se vyrval ze zdi. Jednou jdu okolo a vidim, ?e na bílý zdi kolem ko?e je asi třicet černejch obtisků míče, jak se tam někdo trefoval ? hádejte kdo. Luká?. Tohle u? není o tom co kdo komu říká, co se má dělat nebo nemá, to snad není ani o IQ, já nevim o čem to je. Dobře, nevim co se stane, jsem dítě, vezmu balón, hodim, udělá obtisk. Vidim, ?e to udělalo obtisk, tak to snad dál nedělám? Ale on je asi tak blbej, ?e mu to přijde normální nebo já nevim.

Podruhý jdu kolem a vidim, ?e ko? tam visí napůl vyrvanej ze zdi. Kdo? Co? Luká?.

Jeho lhaní bylo neuvěřitelný. Měl k jídlu prej nějaký řízky. Irena B. na?la řízek v ko?i. Čtete dobře, řízek v ko?i. Tak na něj vlítla, proč to hodil do ko?e a on na to, ?e prej NIC DO KO?E NEHODIL. Jiří B. se na?tval a odjel do hospody, ?e prej nebude vydělávat peníze na to aby se jídlo vyhazovalo do ko?e. Kdy? se v noci vrátil, motal se venku kolem auta a blil.


Těleso zářiče je ohnutý a schnilý
Kdy? potřebovali nařezat dřevo, zapli si cirkulárku, kdy se jim zamanulo, nějaký dovolení je nezajímalo a to ?e kolem pobíhá volně pes, kterej by se mohl říznout, to taky ne.

Jojo, pes. Je to hroznej hryzoun, tenisák mu vydr?í tak den, pak z něj udělá dvě půlky. Jakejkoli balónek rozhryzal maximálně do tejdne. Ale nakonec ségra donesla modrej gumovej balónek, vroubkovanej, děravej a s rolničkou vevnitř. Ten dr?el pořád pohromadě. Jen?e to bylo snad obden, kdy pes balónek neměl. Luká?ek se toti? nestaral o to, kdy? ho kopnul za plot. Prostě ho tam nechal bejt. Kdy? jsme se ho ptali, tak prej ZAPOMĚL, ?E HO TAM KOPNUL. Zkuste kopnout balónek za plot a hned zapomenout, ?e jste ho tam kopli.
Výsledek je, ?e teď ten balónek pes nemá vůbec. Asi někdo zase zapoměl kam ho kopnul.

Proto?e sousedovi u jejich pozemku odstřihli vodu, proto?e neplatil a od kterého si brali vodu pro zvířata, vozili si vodu od nás. Mimochodem od nás je to asi 5 kilometrů daleko.

Ale abych nebyl zlej, velmi nám tady taky Jiří B. pomohl. Třeba kdy? udělal schody na zahradu. Celá jeho práce spočívala v tom, ?e já jsem míchal maltu a vozil kolečka a on dělal schody. Nakonec si za práci na schodech odvezl asi dva vozejky cihel.
Na schody se podívejte sami, jsou krásné, ka?dý schod jinak nakřivo, přímo na hlíně, bez vystu?ení, tak?e se zachvíli ulámou.


Schody křivý ze v?ech úhlů
Taky udělal udírnu = navozili se mu tam cihly, namíchala a přivezla malta a on to udělal. Akorát nějak nevím co za to chtěl, nebo dostal, proto?e zadarmo nebo jen tak něco dělat ? to tě?ko. Mo?ná ?e si sami chtěli udit, to by mohl být ten důvod.
Ale nezklamal, u? se to loupe, dřevěný dvířka ne?ly zavřít a mezi prknama se objevily mezery.

Kdy? Jiří B. pracoval s kladivem, zlomil ho. Potom pracoval s lopatou, zlomil jí. Co následovalo? Zahodil to a hledal jiný. ?ádná snaha koupit nový, nebo to opravit...

Potřebovali něco najít na internetu, na?el jsem jim. Jiří B. potřeboval udělat nákres baráku jak by vypadal a? ho bude pro nějakýho zákazníka stavět, vypracoval jsem to. Potřeboval napsat smlouvy, napsal jsem je a vytisknul. Nikdy jsem za to nic nechtěl a nikdy mi za to taky nic nedal. Akorát kdy? chtěli vytisknout fotku, řek jsem si o peníze, proto?e veřejná barevná tiskárna teda nejsem. Za jednu barevnou A4 jsem si řekl 20 nebo 30 Kč, u? nevim a to je tak vyděsilo, ?e u? ?ádný dal?í fotky nechtěli.


Ulámaný ovládání zesilovače
Kdy? jsme jeli nakupovat do Děčína do Kauflandu, chtěla Irena B. třeba koupit pár drobností, co? mě sice otravovalo, kór kdy? oni taky jezdili do Děčína, ale budi?. Ale oni kdy? jeli nakupovat do Makra (mimochodem kartičku si zařídili na mě, nevim proč ne na sebe, kdy? Jiří B. podniká ? údajně mu nechtěli dát nějakej papír) a mamka se ptala, jestli by jí něco taky vzali, odpověď zněla: "KDY? NÁM PŘIDÁ? NA BENZÍN".

Za plotem máme sud na ?eleznej ?rot, někteří lidé asi nepoznají co je to ?elezo a dávají tam igelitový pytlíky, sklenice, polystyren apod. Hádejte kdo.

Zachtělo se jim pěstovat králíky, tak si jich pár dali do na?ich králíkáren (kupodivu s na?ím dovolením) a kdy? u? neměli na granule, krmili je na?ema. Jak to vím? Kdy? nemají granule a podívám se do krmítek jejich králíkům a vidím tam granule, kde je asi vzali?
Seno pro králíky si brali automaticky, ?e prej pak dovezou. Jo dovezli, akorát jsme si ho museli sami vyndat z vozejku, dosu?it a odnýst sto metrů do seníku.

Máme slepice, které mají dva výběhy. Do druhého výběhu jsme B. dovolili dát tři vjetnamský prasata a ?e si z toho jedno vezmem ? respektive koupíme. Oni si je?tě nechali připustit samici, která měla malý. Řekněte mi, kdo jinej by něco podobnýho nájemníkům dovolil.

Začali mít problémy s placením. Chtěli jsme a? udělá podpěrný sloup do konírny, prej by jeden sloupek vy?el na 6000,- to jsou dva nájmy. Při?lo mi to nějak moc, kdy? se v?ude vychloubal jak dělá levně. Nakonec jsme si to rozmysleli, po tom co jsme viděli jak udělal strop a schody. Na?těstí!

Neměli peníze často ani na benzín, ale najednou jeli bůh ví kam a Irena B. se podřekla, ?e jedou pro krůty. Neplatí nájem a jezdí si kupovat krůty k baráku, kterej nemá je?tě ani základy. Tomu nerozumim.

Začali vznikat jejich první dluhy. Irena B. začala chodit do práce prodávat k vjetnamci a nutně kupovala důle?ité věci jako stojan na CD, panáka čarodějnice a v?elijaký různý kraviny. Prej to nekupuje, ale vjetnamec jí to dává. Nakonec jí vyhodil, ?e prej u ní na?el čokoládu v ta?ce nebo co. Tak mi bylo hned jasný, ?e ty věci jí nejspí? nedával, ale ?e je prostě kradla.


Vyříznutý těsnění v okně
Kdy? se blí?il asi u? třetí termín, kdy měli odejít, zase prosili, ?e u? je to naposled. Pořád neměli ani povolení na stavbu. Co jsme měli dělat? A druhej den asi po půlroční odmlce nám Irena B. přinesla na ochutnání buchtu ? no né. Mimochodem, pěkně hnusnou. Ostatně ?ádná od ní nestála za moc. Ne ?e bych chtěl, aby mi nájemníci nosili nějaký buchty, o to mi vůbec nejde. Ale je vidět, jak ze začátku byli vděční. Pak zjistili, ?e je to zbytečná námaha, proto?e kdy? přestanou být vděční, nic se nezmění. Prostě bezcharakterní lidi.

Jak chodili po obýváku, skrčil se koberec a vytvořil hrb, div se nezlomil. Myslíte ?e jim to vadilo? ?e by ho narovnali? Vůbec ne. Je?tě dr?kovali kdy? mamka chtěla aby ho odnesli na verandu a umyli. Samozřejmě ho umyla mamka, byl celej zasviněnej. A u? jsme ho tam nevrátili. Stejně tak dr?kovali a byly na?tvaný kdy? mamka chtěla aby vybílili koupelnu, kde začli plesnivět rohy.

Během jejich pou?ívání začal kapat bojler = je na odpis. Asi to je vyděsilo, ?e by neměli teplou vodu, tak se začali ohlí?et po něčem jinym. Najednou začali odvá?et věci a my se konečně zaradovali ?e u? vypadnou. Mimochodem, voda kapala do vaničky, kterou jsme my, odná?eli vylejvat.
A měli super vysvětlení, prej si postaví na tom svém pozemku stan, ne? Jiří B. dostaví barák.
On měl u? rozjednaný minimálně tři stavby baráků plus ten svůj, tak to je asi superman.
Konečně nastal den, kdy odjí?děli. Pří?tí tejden se prej Jiří B. staví je?tě pro koryto od prasat a nějaký věci co si tady nechali a domluví se přesně kdy zaplatí ten dluh.
Samozřejmě nikdo nepřijel.


Vypálená krabice a zásuvka
?li jsme teda za starostou, kdy? se za ně zaručil, tak a? se stará. Starosta potkal náhodou Jiřího B. ve městě a ten se mu du?oval, ?e jakmile bude brát, ?e to zaplatí.
Nic.
Mamka teda volala Ireně B. Ta jí je?tě div nevynadala, ?e snad to řekli jasně, ?e si berou úvěr a to trvá čtrnáct dní. Samozřejmě ?e jsou to jen l?i. Starostovi jasně Jiří B. řekl, ?e platit bude z vejplaty. Navíc zřízení úvěru netrvá čtrnáct dní.
Za čtrnáct dní zase nic. ?ádnej telefon, ?ádná SMS, ?ádná osobní náv?těva z jejich strany. A to mamka viděla Jiřího B. jak jel KOLEM NA?EHO BARÁKU! Ani na ní nemávnul.
?li jsme zase za starostou, ten jim volal a prej jim úvěr nedali, ?e to budou splácet.

Celkem tady byli rok a půl a udělali dluh na nájmu 15000,-
Je?tě přijde vyúčtování za vodu a elektriku, ale s tím za nima prej nemáme chodit, proto?e to "BYLO V NÁJMU". Vývoz septiku prej taky "BYL V NÁJMU".
Vodou prej ?etřili, koupali se v?ichni v jedný vodě ? hahaha tak tomu tak věřim. Asi proto se ?enská, co při?la odečíst stav vodoměru, tak divila? Třeba měli taky na mysli to jak ?etřili vodou ?e jí vozili od nás k nim pro zvířata?

Máme nahoře jednu místnost, kde není podlaha, jsou tam trámy a pod nimi klenutej strop zespod. Na tom stropě byly původně plevy, který jsme ale vyházeli a teď to bylo čistý, zametený. B. si tam nanosili polystyreny a pytle s polystyrenovýma kuličkama, prej tepelný těsnění do jejich baráku.
Kdy? to odnosili, zbyl tam bordel a rozházený kusy polystyrenu.


Dokázali udělat bordel i tam, kde to nebylo mo?ný
Bordel po nich zbyl v?ude. A to hroznej. Kousky jídel ve skříňkách v kuchyni, zasranej sporák, zamatlaný dla?dičky volejem, v?echno obleptaný, vypálená zásuvka, vypálená rozvodná krabice, zničenej infra zářič v koupelně, prosedlej a roztrhlej gauč v obýváku do kterýho nacpali pol?tář aby nebyl tolik prosedlej (museli jsme oba gauče vyhodit), ohnutá otáčecí ?idle, počmáraná postel a oloupaná dýha, zničený nový těsnění v jednom okně (Luká? potřeboval mít nata?enej sí?ovej kabel oknem, tak tam vyřízli díru i skrz těsnění), zničený kamna (upálenej vnitřní plech a zničený ro?tování) a v?ude bordel a ?pína. Mamka to tejden uklízela.
Navíc je v?ude hnusnej divnej smrad, kterej ne a ne vyčichnout.
Po prasatech zbylo půl metru hoven, o který se taky nikdo nepostaral.

Tak?e kdy? budete chtít super nájemníky, pozvěte si B., bydlí momentálně v Habarticích, pravděpodobně demolují byt zase někomu jinýmu.

To co mě ale ?tve nejvíc, nejsou peníze. Kdyby někdo při?el a ukrad mi 15000,-. Ok. Nějakej ?mejd mi je ukrad. Jen?e tohle je něco jinýho. My jsme pomohli lidem v nouzi, sami jsme se uskromnili a oni na nás naserou, zničí věci, budeme na ně muset doplácet a je?tě si na nás budou otvírat hubu. To je to co mě nejvíc vytáčí.

Dřív jsme tu měli taky několik nájemníků, jen?e to byly naopak v men?ím bytě v přízemí. A jen první nájemníci byly normální lidi. Chlápek a holka, slu?ní, skoro jsme ani nevěděli, ?e tady jsou. A kdy? odcházeli, zanechali byt uklizenej a čistej.
?ádný dal?í nájemníci u? takoví nebyli.

Zrovna včera při?el člověk, ?e prej sly?el, ?e tady pronajímáme byt, ?e nám dá klidně tři nájmy dopředu. Ne, u? nikdy nikoho, ani kdyby musel spát na hlavní silnici.

Moje rada zní: nikdy si neberte do bytu nikoho, a? prosí jakkoli a a? vypadá jakkoli. Je to jednoduchý, pokud je to hajzl, jako B., zdevastuje byt a okrade Vás. Pokud je to slu?nej člověk v tísni, tak toho neubytujete automaticky. A proč? Proto?e slu?nejch lidí je stra?ně málo, tak?e pravděpodobnost ?e na něho narazíte je nulová. A kdy? na něho náhodou narazíte, nepřesvědčí Vás, proto?e slu?nej člověk nemá v zásobě l?ivý přesvědčovací metody a tudí? nemá ?anci.
Stejný je to s půjčováním peněz. Pokud jste slu?nej člověk, kterej vrací peníze, nikdo Vám nepůjčí. Pokud jste ale svině, která to umí dobře vokecat a nikdy nic nevrací, lidi Vám bezproblémů půjčí.

10.6.2008
A máme tu pokrok. Ne, neděste se, ?e by nám snad ten dluh zaplatili. Ani ta stovka, kterou ?li předtím poslat je?tě za ty roky nepři?la, kdo ví proč.
Ale soused vedle nás dělá úpravy na pozemku a mamka se dala s nějakým bagristou do řeči a vyplynulo z toho, ?e bydlí v Habarticích a ?e tuhle sebranku zná. Tak mu mamka řekla, jestli se tam u nich nechce stavit a připomenout jim ten dluh, a? dají klidně těch 15 tisíc korun přímo jemu :-)
Druhý den při?el s tím, ?e tam byl ale pan B. nebyl doma, tak to řek paní B. a ta mu vynadala a řekla mu, ?e oni nám prej nic nedlu?í, ale naopak my dlu?íme jim za to, co on tady u nás dělal za stavební úpravy. No není to sranda?