Nejroz?ířeněj?ím operačním systémem na počítačích je bezesporu Windows. Ov?em ?lape mu na paty Linux, kterej je zdarma a lep?í. Dřív byl Linux jen pro pár nad?enců, kteří ho vychvalovali do nebe a byly ponořeni v příkazový řádce. Od tý doby uplynulo hodně času, někdo se od příkazový řádky neodtrhnul doteď, ale to je jedno. Ka?dopádně Linux je dnes v takovém stavu, ?e je podobný Windows a tak je přístupný i pro normálního u?ivatele. Dokonce lze říci, ?e je lep?í ne? Windows. Mezi hlavní přednosti patří například to, ?e je zdarma, neexistují na něj viry, není děravý jako Windows a existuje hromada různých verzí, tak?e si vybere ka?dej takovou, která mu nejvíc pasuje.

Je to opravdu tak?

Houby s voctem. Dřív jsem byl amigista a tam jsem s úpadkem Amigy poznal první fanatiky. To je člověk, kterej tvrdí, ?e Amiga, Linux, Windows, Nvidia, Kuxel, dvoutakt, Gambrinus, DVD, Nike atd. je nejlep?í a v?echno ostatní stojí za prd a má milión důvodů (nejčastěji kravských důvodů, nebo prostě uplnejch kravin), proč to tak je a nenechá si nic vysvětlit. Pokud s ním nesouhlasíte, jste nepřítel. Například Amiga 1200, má takt procesoru 14Mhz, s PPC turbokartama mů?e mít a? dejme tomu kolem 300Mhz a fanatik je mi schopnej tvrdit, ?e Amiga určitě přehraje HDTV video, nebo video s kodekem H264. Tzn. například video o rozměrech 1440x1080 (i více), který mi plynule nepřehraje ani Athlon XP 1800+. Ale on to vyzkou?et nemů?e, takovou Amigu ani nemá a přesto tvrdí, ?e to určitě jde. Jak by to taky mohl vůbec vyzkou?et, kdy? ani neexistuje přehrávač, který by to vůbec na Amize umo?nil přehrál. Tak takhle vypadá fanatik.

Na?těstí znám jen jednoho Amiga fanatika a ?ádnýho Linux fanatika - jen občas si od nějakýho zaslepence něco přečtu na webu.

Ov?em jsou i normální lidi, kteří tvrdí ?e Amiga, C-64, Atari apod. je nejlep?í, ale to je normální, pokud se nechovají jako fanatici. Mimochodem, ka?dý ví, ?e C-64 je nejlep?í.

No a co se dá dočíst na internetu? Jak je ten Linux skvělý, jak u? nikdo nepotřebuje Windows, jak na tom v?echno funguje, jak je to rychlej?í a hlavně ?e je to zdarma. Člověk získá dojem, ?e to tak mů?e být.

Dřív jsem vyzkou?el Linux Ubuntu 5.10. Instalace proběhla dobře, napůl anglicky a výsledek byl divný. Pak jsem ho nainstaloval znova, ale byl jsem zároveň připojený na internet, pososalo si to co potřebovalo a výsledek byl OK. Vyzkou?el jsem, smazal jsem a hotovo.
Jako druhý Linux jsem nainstaloval DSL, který má pouze 50MB a hned mi to připomnělo Amigu. Hezká věcička, po instalaci v?echno fungovalo, sí?, internet, v?echno potřebný bylo nainstalovaný, prostě paráda. Jako zkou?ka dobrý.

Teď jsem si koupil notebook kvůli práci (webdesign), bez OS a byl rozhodnutý nainstaloval Linux Ubuntu, který vypadal vhodně. A hlavně, u?etřím peníze za koupi Windows!!! Doma jsem vyhrabal CD Ubuntu (které jsem si nechal předtím zdarma poslat) a jal se instalovat. Sice u? existovala nověj?í verze 6.10 a za pár dní měla vyjít 7.4, ale říkal jsem si ?e potřebuju jenom internetový prohlí?eč, apache+PHP+mysql a editor, tak?e to bude vyhovovat a později a? bude čas, tak třeba nainstaluju nověj?í verzi.

O Linuxu jsem vlastně nic nevěděl a pořád nevím. Ale připravit ho na tuhle práci nemohl být nějaký problém. Instalace jela v pohodě, z předchozí zku?enosti jsem byl píchlej na netu, tak to asi dvě hodiny sosalo nějaký dodatky (proto?e jsem měl aktivovaný super FUP 64kbit/s). Po dokončení instalace se ozval zvuk oznamující nají?dění OS a nabídlo se mi asi 200 aktualizací ke sta?ení. Paráda, ovladače na zvukovku to na?lo. Grafiku to taky nějakou ukazovalo, 3D jsem nepotřeboval, ale později jsem zjistil ?e i 3D podpora jela hned sama od sebe - překvapení! S obavama jsem natáhl ruku po USB my?i a při pohledu na instalační cd s ovladačema pouze pro Windows jsem my?í pohnul a ona se hýbala. Měl jsem radost. Vzápětí jsem se musel smát, ?e v roce 2007 mám strach jestli mi bude fungovat USB my?. Sí? fungovala automaticky, to bylo jasný. ?e nebude fungovat Touchpad, s tím jsem byl smířený, stejně ho nemám rád. Mimochodem, Touchpad rozchodit jde, ale musel bych mít Ubuntu 6.10 a stáhnout nový kernel, nebo co jsem to o tom čet. Fuj, rychle pryč.

První problém bylo rozli?ení. Dostat na LCD ?irokoúhlé rozli?ení ne?lo, proto?e bylo na výběr jen 1024x768. Začaly machinace a v?emo?ný změny v textovym souboru xorg.conf. Nic nepomáhalo, a? jsem resetoval Xka jak jsem chtěl. Nakonec jsem po chvíli pátrání po netu zjistil, ?e se musí pou?ít speciální prográmek, kterej patchne grafiku a umo?ní jiný rozli?ení. Fajn, vlezl jsem si do seznamu balíčků (seznam, který obsahuje asi deset tisíc různých balíků v?eho mo?nýho) a hledal ten program. Výhoda je to, ?e balíček se stáhne a nainstaluje a člověk nemusí nic. Sice neví kam se to nainstalovalo a kdy? to odinstaluje, tak v systému zůstane nastavení a 90% dat co se soslo, ale to jsem rad?i neře?il a zůstal jsem u té my?lenky, ?e kdy? jsem stáhnul 20 MB balíček a po odinstalaci se odebralo 800 KB, tak ?e to ostatní byly asi nějaký v?eobecně potřebný ovladače a tak si to rad?i budu myslet dál.
Jen?e ten program tam nebyl. Přidal jsem do balíčkovače X různých repozitářů a zase prd. Tak jsem zase musel hledat na webu. Na?el jsem, stáhnul, napsal do terminálu jak se to má pou?ít a nic. Postupoval jsem podle návodu a kdy? se mělo něco stát, tak program neudělal nic. Jako kdybych ho spustil bez parametru. ?ádná chyba, hlá?ení co je ?patně, nic. To u? jsem pěnil, jak mů?e bejt tak blbej program.
Na ICQ jsem se bavil s kámo?em, kterej trpělivě sná?el v?echny moje nadávky, který byly vlastně určeny v?em těm vývojářům. Tak?e se mu tímto je?tě omlouvám. Vysvětloval jsem mu, ?e ten program je tak blbej, ?e ani nenapí?e v čem je chyba, nebo co se stalo a ?e já pí?u v?echno dobře. Je to tak primitivní, ?e v tom prostě chyba udělat nejde. Ale ?la. Rozli?ení se mělo zapisovat jako "1234 1234" a já ho zapisoval jako "1234x1234". Kdy? jsem to X vyhodil, v?echno fachalo a konečně jsem viděl ostrej obraz. Řek jsem si jakej jsem vůl a ?el ře?it dál.

Teď se patchování grafiky muselo spou?tět po ka?dém startu systému. Po marných pokusech jsem zase za?el na internet a hledal aspoň .deb balíček. Na?el jsem ho. Samozřejmě spu?tění balíčku hodí chybu, musí se na to příkazovou řádkou. Připo?áhlý ovládání příkazový řádky jsem nepochopil. ZLATÁ AMIGA. Tady pokud jde o výchozí adresář, zařízení, nebo jak to mám nazvat, musí se to uvést s lomenem na začátku "/etc". Pokud jde o normální adresář, pí?e se bez lomen "adresar" a pokud jde o soubor, tak to asi nikdy nepochopim ale dělá se to takhle "./soubor".
Po vygooglení jak nainstalovat .deb balíček jsem ho konečně nainstaloval, resetnul a Linux hodil nějakou rozpadlou hlá?ku o chybě na nějakym řádku v souboru xorg.conf! Teprve teď to pochopilo ty změny v konfigu, který byly samozřejmě ?patný. Nevim proč je to pochopilo a? teď, mezitím jsem u? resetoval. Asi nějaká záhadná kombinace úprav a resetů.
Ale ?e by to najelo do nějakýho nouzáku, kde bych upravil nebo obnovil konfig, to ne. Příkazová řádka.

Ře?ení byly dvě.
1) Editovat konfig ručně a opravit ho
2) Nakopírovat tam první verzi konfigu
Bohu?el to, ?e jsem viděl jak Linux sám dělá zálohu konfigu, znamenalo, ?e jsem si ji neudělal. Respektive udělal, ale měl jsem ji na počítači s Windows a představa ?e budu tři hodiny připojovat v příkazový řádce sí? mě rozhdoně nenadchla a hned jsem ji zavrhnul. Nakopírovat Linuxovou zálohu konfigu nepomů?e, proto?e jsem ho editoval několikrát, tak v ní taky bude chyba. Musím to tedy opravit přímo. Určitě má Linux nějakej textovej editor i v příkazový řádce.

Kámo? poradil editor VIM. Super, načetl jsem konfig a zjistil, ?e chyba se dá odstranit úplně jednodu?e. Jen?e editor nemá ?ádný menu, nic, prostě jen vidím obsah konfigu a kurzor. Zajedu teda na řádek s chybou, chci jí opravit a prd. Nic to nedělá. Zkou?ím nějaký klávesový zkratky, ale tudy cesta nevede, konfigurák to akorát mrví, ma?e a pí?e to nesmysly. Hlavně to teď neulo?it! Rychle pryč, zkusím to znova, třeba jinym editorem. Jen?e ono to nejde. Zkratka pro přeru?ení v?ech normálních programů CTRL-C program neukončí, ESC - chaaaa, to by bylo moc jednoduchý, to přece nejde. Ani technika pou?ívaná u Amiga her, kdy? jsme zji??ovali jak se hra ovládá - pomačkat v?echny klávesy - nezabírá. Resetovat se mi to nechce.
A pak se to náhle stalo. Tady je úryvek z ICQ, co jsem psal kámo?ovi. Bacha, obsahuje sprostý slova, který normálně vůbec nepou?ívám:

-ja se nedostanu z VIMu
-posrane neco nahrava, vesele tam sviti konec a hovno
-zlata amiga
-zlata kalkulacka
-zlaty kulickovy pocitadlo!
-super, konfig ulozen, tak ted bude uplne rozsrackovanej
-je v hajzlu
-nasrat na to
-na to musi bejt nadani, aby nekdo vymyslel neco tak kokotskyho
-tak to vidim jinak, nejdriv mi rekni jak se zase dostanu z toho posranyho VIMu. Dal jsem ctrl+c, napsalo to, ze mam napsat QUIT a enter. Tak pisu QUI a u I to napsalo nahravam a smytec.
-potrebuju nejakym zahadnym zpusobem prejmenovat tu zalohu na original
-ale jak kdyz ji ani nevidim
-achjo, ve windows bych uz davno dohraval treti hru a tady jsem v prikazovym radku
-nebudu zkouset prikaz copy, protoze to se bude jmenovat jinak, treba KutttrBUZAminda -598 /15GGr

Jeliko? konfig byl teď totálně nepou?itelnej, musel jsem obnovit tu zálohu co vytvořil Linux a dát si majzla abych ji znova nerozsračkoval.

Zálo?ní kopie ov?em ve výpisu souborů vidět není, teda při výpisu příkazem "dir" - tady udělali asi soudruzi chybu. Je to obyčejný příkaz "dir". Poradil bych jim "dir" přejmenovat třeba na "dr". To uplně postačí aby to bylo je?tě víc k nasrání a neznalej člověk si nevypsal vůbec ani obsah adresáře. Skryté soubory to vypí?e při pou?ití příkazu "ls", tak?e teď jen přepsat kopií původní soubor.

Zkou?et logický příkaz na kopírování "copy" je v Linuxu nesmysl. Vůbec zkou?et tam něco logického je nesmysl, viz dále. "copy" je moc dlouhý, v Linuxu se pou?ívá "cp". V?ichni jsou takový hárdkóráři v příkazový řádce a musí si zkracovat i příkaz copy? Dobře, proč ne, ale proč tam aspoň není alias na příkaz "copy", kterej by ve skutečnosti pou?il příkaz "cp"? Asi aby to nebylo tak jednoduchý. Prostě "copy" neexistuje a pou?ívá se "cp".

U? jsem byl tak vytočenej a zblbnutej, lomena a tečky se mi motaly kolem hlavy, tak?e ne? jsem zkopíroval jeden soubor, tak to trvalo pět minut a dělal jsem to desetkrát. Klidně jsem tam u? psal věci jako "cp .soubor" apod.
Kdy? se mi povedlo zkopírovat soubor (...) byl jsem tam kde jsem byl předtím. Musel jsem ho v editoru opravit. Po dal?ím matlání se v programu VIM, jsem se ho naučil ukončit - mám dojem ?e to bylo CTRL-Q jako QUIT - zázrak (nebo SHIFT-Q, u? nevim). Jak to ale znovu ulo?it, na to jsem prostě nepři?el. Musel jsem hledat na googlu, přeskočil jsem hlá?ku "Geniální editor VIM" a jen jsem hledal ovládání. Mimochodem, CTRL-S jako SAVE, nejde, CTRL-W jako WRITE taky nejde - moc jednoduchý. Tentokrát soudruzi vynahradili chybu, který se dopustili u názvu příkazu "dir" a editovaný soubor se ukládá zkratkou CTRL-ZZ. Jo, jsou tam dvě písmena Z. Jak řek kámo? na IRC, asi byl tvůrce programu fanou?kem ZZ-TOP.

Mezitím se mi stihnul VIM je?tě kompletně seknout, ne?lo dělat vůbec nic. Jen jsem viděl text a na nic to nereagovalo.

V editoru jsem konečně napsal "#", umazal "#" a zaměnil znak "_" za "@" a ulo?il. To byly ve?keré změny co jsem v tom potřeboval udělat.

Resetnul jsem to a konečně mi zase najela grafika i správný rozli?ení. Přes dvě hodiny jsem ře?il jen nastavení rozli?ení, z toho vět?inu času jsem editoval textovej soubor. Kdybych to dělal teď znova, trvalo by mi patchnout grafiku asi 3 minuty. A kdyby ten prográmek byl v repozitáři, u?etřil bych dvě hodiny.

Naprosto vyřízen jsem si chtěl udělat radost a za kochání se ostrým obrazem, jsem se jal sehnat něco jako Winamp na přehrání mp3. Přehrávač co tam je v základu neumí naprosto nic, i kdy? o mp3 je napsáno v jeho dokumentaci. Nainstaloval jsem XYZ nebo jak se to jmenuje, hezkej přehrávač jako Winamp. Jen?e kdy? vlezu do nastavení, objeví se humus kekel. To nejpří?erněj?í GUI jaký existuje, snad se tomu říká WXwidgets. Nikdo mi nevysvětlil co to je, proč to tam je a jak tam dostat něco normálního. Tlačítka, posuvníky i písmo neskutečně hnusný. Já si myslím, ?e je to zástupný GUI. Prostě kdy? není k dispozici něco (knihovna...), tak se objeví tohle pří?erný GUI. Jestli je to pravda, to nevim.
Druhá věc byla ta, ?e kdy? jsem označil víc mp3 najednou a chtěl je přehrát, přehrávač zahlásil ?e mi něco blokuje zvukovej výstup. Přitom po jedný písničce to hrálo v pohodě.


Pří?erný GUI
Dal?í věc byla video. ?a?it s kodekama se mi vůbec nechtělo, ale zahlídl jsem mo?nost doinstalovat podporu videa do toho mp3 přehrávače, tak jsem to prubnul. Výsledek byl ten, ?e se celej přehrávač seknul a ne?el ukončit. Zároveň mi to nainstalovalo MPlayer, kterej po spu?tění hned hodil chybu, ?e mu chybí nějaký font. Ale fungoval, nepřehrál skoro nic, nezoomoval obraz, tak?e na fullscreenu jsem viděl malej čtvereček s videem a kdy? jsem to konečně nastavil, tak ho nezajímal poměr stran a nastavení měl zase v tom pří?ernym GUI.

Rozhodl jsem se pro VLC přehrávač. Kromě titulků jsem s ním měl na Windows dobrý zku?enosti a kodeky má v sobě. Mimo to, ?e měl opět to pří?erný GUI a přehrál míň videí ne? na Windows, fungoval skvěle.

VNC - vzdálený ovládání jinýho PC. S tímhle problém nebyl, spustil jsem akorát xvncviewer, zadal IP, heslo a bylo. Sice ?ádný nastavení, ale fungovalo to.

LAMP - instalace PHP atd. na localhostu. Stáhnul jsem si XAMPP (50 MB, na Windows EasyPHP 8 MB), nainstaloval podle návodu a hned to fachalo. Jen?e spu?tění vy?adovalo přihlá?ení roota a já chtěl aby server byl najetej hned po startu. Zase jsem půl hodiny googlil a vyu?íval fórum na Ubuntu.cz a? jsem na?el ře?ení. Provedl jsem to podle návodu, něco se zapsalo asi do deseti adresářů (nechtěl bych to vracet do původního stavu) a pak to u? fachčilo jak jsem chtěl. Sice spustitelnej soubor byl označenej pořád jako textový soubor a ne jako spustitelný soubor shellu (nebo tak nějak), ale fungovalo to.

Pří?erná práce v "průzkumníkovi" mě otravovala (stejně jako ve Windows, průzkumníci jsou prostě humus), tak jsem si nainstaloval Gnome Commander. GUI - zase ten hnus. Mimochodem v tomhle pří?ernym GUI to mrví če?tinu. Zkou?el jsem sice v nastavení vybrat správnej font, ale zaprvý tam chyběly fonty, který byly nastavený v systému a zadruhý u ka?dýho druhýho fontu byl kvadrilion různejch kódování. Navíc kdy? jsem to nespustil pod rootem, tak tam člověk nemů?e nic. A kdy? jsem dal změnit oprávnění v adresáři a v?emu co je uvnitř, tak se celej program seknul a hotovo. Navíc nebyl ani vidět v procesech, tak?e ne?el ukončit.

V průzkumníkovi se obsah adresářů vykresluje v ikonách, jako ve Windows průzkumníku. Lze to přepnout na výpis po řádcích, abecedně seřazený, přehledněj?í. V ikonách ne? něco najdu, to je horor, pořád lítat očima zleva doprava a hledat kde končí soubory od A a začínají od B. Zajímavý je, ?e hárdkórákům ikonový vzhled připadá přehledněj?í. To mi nejde dohromady.

Je?tě ne? začnu dál nadávat, chtěl bych vyzvednout hlavně fórum Ubuntu.cz. Dělalo na mě opačný dojem ne? celej slavnej Linux. Příjemný, k věci a na?ly se tam potřebný informace. Vyře?ená témata jsou označena jako "vyře?eno", tak?e člověk hned ví, jestli se dopátrá nějakýho ře?ení nebo ne. Opravdu mě to potě?ilo.

ICQ - Program GAIM, ten jsem rozchodil, jen?e byl tam nějakej maglajz ve skupinách. Přidat ?ly, ale neobjevily se. Lidi v těch skupinách byli, ale proto?e skupiny vidět nebyly, tak jsem neviděl ani ty lidi. Kdy? jsem člověka do skupiny přehodil, házelo to pořád errory. Po druhym spu?tění to errory neházelo, ale skupiny stejně vidět nebyly.

IRC - v pohodě. Ale nijak to neukazovalo kdo je OP a kdo ne.

Firefox - byla tam verze 1.5. Po spu?tění a načtení pár stránek spadnul. Prostě zmizel bez jakýkoli hlá?ky. To mě nejdřív vyděsilo, proto?e podobný chování ve Windows značí problémy s pamětí, ale pak jsem si řekl "asi Linux". Po dal?ích útrapách jsem zjistil, ?e je to flashem. Třeba i na základní stránce XAMPP, je odkaz na flash ukázku rotujícího textu. Pod ní je formulář, do kterého mů?ete napsat text a po odeslání se pravděpodobně nově napsaný text objeví ve flashi. To u? jsem nezjistil, proto?e po odeslání formuláře jsem odeslal i Firefox do háje. Nakonec jsem FF spustil z příkazový řádky abych aspoň získal nějakou hlá?ku, proč to spadlo. Od tý doby nespadl, zřejmě jen proto, ?e při něm stáli v?ichni svatí, proto?e jestli ho spustím klikem na ikonu nebo z terminálu, to je úplně jedno.

Rotaxmame - nemohl jsem nevyzkou?et Rotaxmame pro Linux, tak jsem ho rozbalil, kliknul na Rotaxmame.exe (ano, na exe) a ono to fungovalo. Spustil jsem hru a ona fungovala. Chtěl jsem vhodit minci a ono to nefungovalo. Asi kvůli český klávesnici, prostě nastavení nereagovalo na klávesy, kterým jsou přiřazeny český znaky. Přehodit mapu klávesnice na anglickou (ve Win ALT-SHIFT) mě sice napadlo, ale dal?í tejden času jsem na to neměl. Předvolil jsem si teda minci a start na písmena a u? jsem vesele hrál hry z hracích automatů. Kromě českých kláves a velikosti fontů (známý problém) to v?ak jelo prakticky hned. Občas s tím měli lidi problémy, tak jsem byl docela mile překvapen.

Je?tě bych se chtěl pozastavit nad koncovkou EXE. Jakmile řeknete linuxákovi cokoli o EXE souboru, ?ačne se jako divit "On Linux umí spustit exe soubor?". Prostě oni jsou rádi, ?e spustitelný program nemusí mít koncovku ".exe", tak jim tu geniální vlastnost přejme. I kdy? je to zase kravina. EXE je zkratka od EXECUTABLE FILE, česky SPUSTITELNÝ SOUBOR a chce mi snad někdo tvrdit, ?e Linux neumí spou?tět spustitelný soubory? Prostě kravina. Podle mě se o tom vůbec někdo zmiňuje jen kvůli Windows, který tu koncovku u programů mít musí. V Linuxu je to jedno. Stejná věc je v AmigaOS, tam je taky jedno jakou koncovku program má. Zále?í na tom, jestli je program spustitelný nebo není, ale nesly?el jsem ?e by to někdo vytahoval, divil se kdy? někdo udělá program, který končí na ".exe" atd. Taky kdy? je u programu hromada souborů a ?ádný nemá koncovku ".exe", ?patně se hledá ten hlavní spou?těč.
Nevim jak jinak někomu říct "Po?li mi exe toho programu", proto?e na to dostanete nesmyslnou odpověď "V Linuxu ?ádný exe nejsou". Snad "Po?li mi hlavní spustitelný program toho programu"? To to je za blbost? Prostě linuxáci jsou alergický na slovo "exe", v Linuxu to "není" a hlavně je důle?itý něčemu neříct "exe", v?dy? by se to podobalo Windows! A linuxáci se MUSÍ odli?ovat ve v?em, proto budou stát na uchu, jen aby u počítače neseděli jako Windowsáci. Znova připomínám, ?e se podobají Windowsům příkazem "dir", měli by to napravit.

Zahlídnul jsem tam emailovej program, zprovoznil ho, ale nedokázal jsem v něm smazat email. Nechal jsem to na jindy, stejně jsem si potřeboval jen poslat databázi z Windows - je to rychlej?í ne? se proklikávat sí?ovejma diskama.

Eclipse - editor na v?echno mo?ný s podporou CVS. Pou?ívám ho na Windows. Stáhnul jsem verzi na Linux (120 MB), rozbalil a ne? se načetl, mohl jsem si uvařit kafe, který nepiju. Koukám proč a on zabíral v paměti 300 MB! Ve Windows mi zabíral 30-60 MB. Práce s tím byla nepou?itelná, přepnutí z jedné polo?ky na druhou trvalo 30 sec, ne? se v?echno odswapovalo. Zkou?el jsem různý nastavení paměti pro Javu apod., ale nepomohlo nic. Nakonec jsem vypnul 109 pluginů a nainstaloval nějakou mo?ná nověj?í Javu - stejně ?ádná změna. Ov?em najednou po restartu Eclipse naběhl svi?ně a dalo se v něm pracovat! Zázrak. A kdy? jsem se podíval kolik ?ere teď paměti, tak jsem objevil číslo 500 MB. No nic.

Mezitím jsem je?tě zkou?el jiný editory, ale buď neuměly pracovat s CVS, nebo jsem to CVS nedokázal pou?ít. Pořád to vypadalo, ?e lze pou?ít CVS jen z localu, ?ádný popis, nic.

Firefox 2 - chtěl jsem updatnout FF na aktuální verzi. V balíčcích samozřejmě nebyl. Update přímo z FF taky nefunguje narozdil od Windows. Tak?e jsem ho ručně stáhnul a pou?il vygooglenej skript, kterej ho nainstaloval. A při stránkách s flashem to opět slítlo. Někdy flash ?el, někdy bylo místo flashe jen bílý nebo černý místo a jindy prostě FF zmizel. Sraní v podobě instalace, odinstalace flashe, googlení, mazání nastavení FF nepomohlo. S tímhle prostě člověk nemů?e jít za zákazníkem. Navíc ve FF byly del?í prvky formuláře (asi o 100px), tak?e vylejzaly z designu stránky.
Zkou?el jsem i downgradovat na FF 1.5, ale nepomohlo nic. Odinstalace 1.5 a opětovná instalace, prostě pořád tam byl novej FF.
Padání FF se táhne od verze 1.0 aspoň podle google. Určitě mi ka?dej linuxák bude tvrdit, jak mu flash funguje (to ?e je v?dy navrchu u? vynechá - viz dále), nebo ?e v jiný distibuci je OK, ale stačí si dát do google začátek hlá?ky (/opt/firefox/run-mozilla.sh: line), kterou vyhodí FF kdy? spadne a je jasný, ?e se to děje v různejch distribucích a v různéjch verzích FF.

Opera - napadlo mě sehnat si jinej prohlí?eč. Stáhnul jsem Operu, ručně nainstaloval flash, kterej nepodporuje Operu ale prej funguje. Flash fungoval stejně jako ve FF, akorát to nepadalo. Trochu mě vyděsilo jak někdo psal, ?e opera prostě někdy spadne, ale ře?il jsem jinou věc. V?echny flashe na stránce byly pořád navrchu a kdy? jsem zobrazil DIV nad flashem, stejně byl pod ním. Tak to byl konec. Dělalo to i ve FF (ne? to slítlo). Nemluvě o tom, ?e opera měla taky del?í prvky formuláře a navíc v?echny fonty vypadaj jinak a to i na Windows.

Z posledních sil jsem je?tě zkusil prohlí?eč Seamonkey = to samý co Firefox. Koukal jsem i na Konqueror, ale to jsem zavrhnul hned.

Moje poslední naděje byla nověj?í verze Linuxu. Přecejenom je tohle u? stará verze, no ale Windows XP taky nejsou zrovna nový. Se svým FUP limitem 3 GB jsem začal stahovat Ubuntu 6.10 (700MB). Dosos jsem ho a zjistil, ?e na Windows nemám program, kterej vypálí ISO na CD. Neinstaloval jsem si stomegový pří?ernosti na vypalování CD (Nero), tak jsem měl asi 500KB program, kterej vypaluje CD, DVD, ale neumí vypálit ISO.
Poslal jsem teda ISO na Linux a tam vybral volbu zapsat na CD. V tu chvíli jsem se zhrozil, jestli to to ISO vypálí jak má, nebo jenom jako soubor. Na?těstí vypalování skončilo chybou, tak?e se nezapsalo vůbec nic.
Stáhnul jsem teda vypalovací program K3B, do kterýho jsem načetl ISO a chtěl pálit. Program skončil na hlá?ce "power calibration" nebo tak nějak. Po chvíli sna?ení vyhodil hlá?ku ?e nastala chyba a ?e se mu pravděpodobně nelíbí CD. Na?těstí jsem na?el CDRW a ?oupnul ho tam místo CDR. To se mu u? asi líbilo, proto?e začal pálit.

Kdy? to vysma?il, byl jsem rozhodnut celej Linux přeinstalovat nověj?í verzí a zjistit stav webovýho prohlí?eče. Jen?e po najetí z CDRW jsem musel vybrat volbu "Spustit nebo instalovat". U? to bylo podezřelý. Potom jsem asi 15 minut čekal ne? se načetl Ubuntu! Mezitím to hodilo chybovou hlá?ku, ?e pravděpodobně nepůjde zvuk, který vzápětí ?el. CD mechanika kňučela a já se jen děsil toho kdy se rozpadne na kousíčky.
Kdy? to konečně dovrzalo do plně najetýho Ubuntu, kliknul jsem tam na ikonu "Install". A zase čekal asi 10 minut. Něco to načítalo a pak ticho. Konec. Rozhodlo se to ?e to dál pokračovat nebude. Musel jsem to natvrdo vypnout, proto?e ne?lo ani hejbat my?í.

Chtěl jsem to zkusit je?tě jednou, ale myslel jsem si, ?e pomalý nabíhání systému je způsobeno díky CDRW, tak jsem si na Windows stáhnul nějakej asi dvoumegovej vypalovací program, vypálil jsem Ubuntu na to CD, který se nelíbilo K3B a znovu spustil instalaci. Pomalý to bylo stejně a seklo se to na stejnym místě. Kam zmizela ta krásná a rychlá instalace z Ubuntu 5.10?

To byl konec. Neexistuje webovej prohlí?eč, kterej správně zobrazí flash a nepadá. Tohle sraní s Linuxem mi trvalo tři dny a u? jsem si objednal lů?ko v Bohnicích. Opravdu bych nečekal, ?e skončím u webovýho prohlí?eče. V?echno ostatní, co jsem potřeboval, jsem rozchodil.

Tím jsem s Linuxem skončil, vypnul notebook a druhej den jsem ?el koupit Windows XP za 2250,- Kč.

Jó, v?dy? je ten Linux zdarma, tak co bys čekal... Tak proč se tím v?ichni ohání? Seděl jsem u toho minimálně 12 hodin denně. To je celkem 36 hodin, vynásobím nějakou normální hodinovou sazbou 400,- Kč /h a vyjde mi 14400,- Kč. Tolik jsem vlastně prodělal, proto?e v?echno to sna?ení bylo nanic. A to ?e je Linux zdarma? S Windows bych u? mohl mít hotovo to, co mě je?tě čeká, proto?e jsem se sral s Linuxem a chtěl u?etřit... Ani napsání tohohle článku u? mě nemů?e znatelně zdr?et.

Ale víte co mě ?tve nejvíc? Není to Linux, není to připo?áhlý ovládání programů, nelogický klávesový zkratky, neintuitivní ovládání (přejedu my?í přes tlačítka v okně a nic se nezmění, nevím jestli počítač přemej?lí, je seklej, nebo reaguje), ale jsou to kecy fanatiků jak je ten Linux geniální, jak v?echno umí líp a zdarma a jak je lep?í jak Windows. Kdyby tohle ti magoři v?ude pořád nemleli a chovali se normálně, přiznali chyby a jednali na rovinu, tak by se člověk nena?tval, proto?e by počítal s tím, ?e to prostě nepůjde, půjde ?patně, nebo jen jinak. Jen?e fanatik je fanatikem právě proto, ?e ?ádný chyby nebo nedokonalosti nepřizná. Kdyby nebylo fanatiků, tak tohle ani nepí?u. Jen jim chci napsat, jak blbý maj argumenty kdy? člověk něco konkrétního potřebuje a jak jsou blbý oni, ?e ani neumí spustit "exe".

Oblíbený argument je taky absence registrů v Linuxu. Kdy? jsem viděl kam v?ude se nakopíruje jedna instalace hry nebo programu, tak jsem přesvědčenej, ?e to odtamtud u? nikdy nedostanu. V jedný větvi je konfig, ve druhý je exe, ve třetí je spou?těcí skript, ve čtvrtý, pátý a ?estý je nevim co. Hrůza. A nastavení vět?iny programů je v domácí slo?ce u?ivatele, který se zobrazí po klávesový zkratce CTRL-H a po odinstalaci programu se nesma?e, tak?e se tam hromadí bordel. Jinak jsem chvíli pátral po tom kde je ten starej Firefox 1.5, ale prostě jsem ho nena?el.

?a?ení s tečkama a lomenama je taky pří?ernost. Zlatej AmigaOS. Nevidim jedinej logickej důvod proč psát pro soubory přiblblý tečka lomeno "./". Kdy? jsem nic nevěděl o PC, byl jsem posazenej před 386 s dosem. Pomocí logiky a pokusů jsem si zahrál i nějaký hry a to jsem si myslel jak je to oproti Amize blbě ře?ený. Ale tohleto... A Linuxový ?a?ení s rootem je taky dobrá pakárna. Chápu, ?e user nemů?e zapisovat, mazat a nic podobnýho a je to tak dobře. Kdy? to chci dělat, přepnu se do roota a udělám to. Jak ale přepnout do roota průzkumník, kterym u? jsem tam kde chci něco změnit? Na to jsem nedostal odpověď. Prostě jsem ho musel zavřít, spustit pod rootem a vlízt jak debil zase tam kde jsem původně byl a udělat to co jsem chtěl. Tak je to se v?ím (gnome commander). Potom vlastně člověk spou?tí v?echny programy u? jen pod rootem pro případ kdyby chtěl něco změnit. Chci změnit konfig? Nemů?u, proto?e je otevřen jen pro čtení. Kdyby se to aspoň při ulo?ení zeptalo na heslo roota. Ne. Zavřít konfig, zavřít file mana?er, spustit pod rootem, najít znova konfig, otevřít, změnit, ulo?it. Pakárna. Obzvlá?? super je příkaz "su" a "sudo". "su" se pou?ívá pro spu?tění programu pod rootem, asi. "Asi" z toho důvodu, proto?e v Ubuntu se nepou?ívá "su" ale "sudo", tak?e nechápu k čemu tam je i "su". Následně to po vás chce heslo, který jste si zvolili při instalaci. Fajn. V ostatních Linuxech se pou?ívá "su". V Ubuntu napí?u teda "su" (proto?e "sudo" neznám) a chce to taky heslo, ale to co jsem zadal při instalaci nefunguje. A kdy? člověk zadá stoprocentně správně to jediný heslo který kdy kam zadal a ono to nejde = Bohnice. Kdy? se zeptáte linuxáka, bude vám (pokud nemá Ubuntu) logicky tvrdit, ?e zadáváte ?patný heslo. Nevim proč tam existuje "su", kdy? se v Ubuntu pou?ívá "sudo", ani proč to chce heslo a u? vůbec nevím, jaký heslo to akceptuje. Jakmile jsem napsal "sudo" a zadal heslo, v?echno fachalo.

A málem jsem zapomněl na viry! Ty toti? na Linuxu nejsou. To je taky přednost. A proč nejsou? Proto?e je málo roz?ířený. Kdy? převálcuje Windows, bude na něj stejně virů jako je teď na Windows. Mimochodem, v?imli jste si jak linuxáci přestali argumentovat tím, ?e na Windows se musí neustále stahovat nějaký aktualizace? Proč? Proto?e na Linux taky...

Ovládání Linuxu je jak drbání se pravou nohou za pravym uchem. Základní rozbalovací proces ze provádí takhle:

sudo tar xvzf /cesta/soubor.tar.gz

nebo:

sudo tar xvjf /cesta/soubor.tar.bz2

Nepochopim, proč se musí uvádět parametr "xvzf" a podobný, kdy? to chci jen rozbalit? Proč to není defaultně? Je?tě bych pochopil něco jako "-x" jako extract, rozbalení. A proč je to pro "gz" a "bz2" jiný? To je ten program tak blbej, ?e nepozná sám co je to za archiv? Hlavně ?e se pozná spustitelnej program bez ".exe".

Pocítil jsem dávno zapomenutej pocit je?tě z dob Amigy. Je to ten pocit, ?e něco nejde - ale ne takovej ?e dělám něco ?patně, nebo ?e mám ?patnou verzi a měl bych se zeptat jak to udělat správně. Je to pocit, ?e něco nejde a prostě to ani nepůjde, dokud to někdo neopraví a na to musím jen čekat jestli se to stane.

Kdyby Linuxáci zapomněli na Windows a dělali Linux tak, aby byl přívětivý a měl jen ty nejlep?í funkce, udělali by líp. Ale ne, oni se hlavně chtějí odli?ovat...

Mě je úplně jedno jestli pou?ívám Windows nebo Linux. To ale fanatik nepochopí. Stějně mů?u nadávat na jiný věci ve Windows. To si ale fanatik ani nepředstaví. Klidně bych pou?íval PračkaOS, kdyby uměl to co potřebuju.

Závěr: Z Linuxu dělají ?patný OS fanatici. Způsobují, ?e lidi mají o Linuxu mylné představy a kdy? narazí na realitu, nasere je to. I kdy? to tak nevypadá, Linux je určitě dobrej systém, ale na webdesign teda ne. Kdybych měl náladu a čas, nainstaloval bych si někam Linux a čas od času se v něm hrabal, vy?perkoval ho a ladil podle představ. Je to určitě zábava, je to něco novýho a zajímavý. Taky věřím, ?e to spoustě lidí opravdu vyhovuje, ne ?e si na to jenom hrajou aby náhodou neměli Windows a kdy? je nikdo nevidí, tak tajně přebůtujou do Winů a sma?ej hry. Ale u?ivatelská přívětivost je pod bodem mrazu.

Fanatici se jistě projeví v komentářích tohohle článku, s tím počítám. Je jedno co napí?u, stačí ?e si přečtou, ?e Linux není nejlep?í a je hotovo. Samozřejmě, polovina problémů je způsobena mojí neznalostí a začátky, ale polovina je způsobena dementním ovládáním a nasraností, ?e věci nejsou tak jak se v?ude hlásá. Tenhle článek je takový moje vztekání nad tím v?ím. Například VIM je určitě dobrej editor, dá se zvyknout na zkratky, mo?ná mají i svoji logiku. Ale pro začátečníka, nebo normálního u?ivatele kterej potřebuje upravit konfig je to nejdebilněj?í program na světě.

A teď něco o WindowsXP. Koupil jsem je za tu ?ílenou cenu, opravdu teď budu jenom tři roky vydělávat na ten OS, ne? splatím hypotéku, kterou jsem si na to vzal, no ale co se dá dělat, Windows potřebuju. PROBUĎTE SE! V?dy? ta cena není nic tak stra?nýho. Podle toho jak se linuxáci ohání tím "zdarma", bych čekal cenu za Windows minimálně přes deset tisíc.

Instalace - bez problémů, jako Ubuntu 5.10 ale záplat se nabídlo jen asi 70, ale to byla u? druhá vlna po resetu, tak?e nevím. Touchpad fungoval hned při instalaci, ne? je?tě najely winy. Po instalci ale nefungovala narozdíl od Ubuntu sí?, modem, zvuk ani grafika. Na to v?echno jsem musel stáhnout ovladače, nainstalovat a bylo to ok, i rozli?ení se samo nastavilo. Nainstaloval jsem si (L)AMP - bez problémů, ?ádný ?ílenosti v příkazový řádce, ?ádný googlení návodů, odklikal jsem instalátor a bylo hotovo a v če?tině. Firefox 2, Eclipse, kodeky na videa, VLC, VNC, nějakej Commander a v?echo v pohodě.
Problém byl s Mirandou, kvůli ICQ a IRC. Ne tolik s funkčností ale se samotným programem. Autor Mirandy se zřejmě s novou verzí zbláznil. V nastavení je bambilión voleb a nastavení. Takový mno?ství jsem je?tě neviděl a asi deset minut jsem hledal jak co nastavit a jak vyházet v?echno kromě ICQ a IRC. Obzvlá?? zajímavý je nastavení zvuků, kde jsou v?echny volby popsaný 2x úplně stejně - nevim proč. Program sice funguje, ale tímhle u mě Miranda skončila. Kam se poděl ten jednoduchej přehlednej prográmek? Pří?tě si jí u? rozhodně nenainstaluju.

No a to je v?echno. Instalace Windows a nastavení v?eho co jsem potřeboval + vyzkou?ení jak to maká, mi zabrala jedno odpoledne.

Jinak - pokud tenhle článek neustojíte proto?e jsem vám ?áhnul na Linux, je to vá? problém. Mů?ete třeba napsat svoje reálný zku?enosti s Windows, rád si je přečtu.