Myslíte si ?e existuje ráj? ?e ráj je nějaké místo, kam se člověk dostane po smrti, pokud se dobře choval? ?e tam budete ?ít ??astni a? na věky a mít v?echno o čem jste v?dycky snili? ?e tam potkáte své přátele, kteří umřeli dřív? Tak na to honem rychle zapomeňte. Mo?ná byste měli přestat věřit kde jaký blbosti bez ?petky logiky jenom proto, ?e jste to někde sly?eli, četli nebo byste sami chtěli aby to tak bylo. Zkuste pou?ít svůj mozek a postavit se k tomu čelem. Proto?e já vám něco řeknu: ?ádnej ráj nebo nebe, tak jak si ho někteří z nás představují, neexistuje. A na rozdíl od pobo?nejch keců, který vám nikdy nic nedoká?ou, já vám doká?u ?e ráj po smrti neexistuje a ani existovat nemů?e. Mů?ete na to přijít sami, stačí se trochu zamyslet.

Předem si řekněme, ?e ráj a nebe je něco podobnýho, ne-li stejnýho. Proto budu psát chvíli o nebi, chvíli o ráji, tak jak se mi zrovna bude chtít.

Stačí si představit jak by ráj musel bejt velkej, kdy? do něj pořád proudí lidi a nejenom lidi, i zvířata. Řeknete si, ?e je nekonečně velkej, proto?e je to ráj. Fajn. Asi se tam budou normálně objevovat nový a nový věci co se na normálním světě vyrobí aby nověj?í lidi mohli bejt ??astný. Beru. Co třeba ?e je nemo?ný bejt celej ?ivot ka?dou minutu svatej, hodnej a jednat správně? Co reinkarnace? Co minulý ?ivoty ? jak to mů?e existovat kdy? jsou pořád v?ichni v nebi nebo v pekle? Takovejch věcí je spousta. Jsou to sice blbosti ale já to beru. Stejně tak mů?e bejt reinkarnace blbost, je to jenom příklad, nevim jestli to někdo někdy dokázal.

A co to třeba vzít trochu do hloubky? Představme si mu?e a ?enu. Potkají se, zamilují se do sebe, budou ??astní. Nějaký čas si budou u?ívat svýho ?těstí, ne? jeden z nich, například mu?, umře. Mů?e se stát nehoda a srazí ho auto. Mu? ?il dobře, dostane se do nebe. Bude tam čekat na svoji ?enu. A ?ena se bude utě?ovat, ?e se s ním zase jednou v nebi setká. Ale za deset let do jejího ?ivota vstoupí dal?í mu? a ona se do něho po čase zamiluje. Začnou spolu ?ít a bude opět ??astná. Potom oba zemřou, přijdou do nebe a ona (jako stará babička) tam potká svého bývalého mladého mu?e, který na ni čeká a samozřejmě nestárne, jako v?ichni v nebi. A ona tam navíc přijde s jiným. A tohle si někdo dovolí nazývat rájem? Asi si v?ichni tři padnou kolem krku ne?

Nestačí vám to jako příklad nesmyslnosti nebe? Tak dal?í. Podívejme se na peklo. Kdy? existuje nebe, musí existovat peklo. Potkáte tam čerty, lucifera a budete mu přikládat pod kotel. Kupodivu tomu i dneska doká?e někdo dospělý věřit. Tak takový peklo je stejná hloupost jako nebe. Ale k tomu příkladu. Co takovej vy?inutej vrah? Nemů?e za to, ?e je vrah, prostě má takový vrozený nutkání (který má od narození od Boha) a teprve kdy? vra?dí, tak je ??astnej. Řek bych ?e se nikdy nemů?e dostat do nebe. Ale fajn, on uvěří na nebe a celej ?ivot překoná nutkání vra?dit s tím, ?e se bude tě?it do ráje v nebi. Umře a dostane se do ráje. Ale aby mohl bejt ??astnej, musí moct vra?dit a to mu musí nebe umo?nit jinak by pro něho nebe neznamenalo ráj. Tak?e bude vesele vra?dit v nebi. A to má bejt to nebe? To má bejt ten ráj? A nebo je nebe pro vrahy, dal?í nebe pro pedofily, dal?í nebe pro normální lidi atd.? A nemusíme zacházet do extrémů, i normální lidi se nesná?í mezi sebou, aby mohli být ??astni, nesmí se potkávat. Tak?e ka?dý má vlastní nebe?

Takové nebe a peklo je holý nesmysl. Lidi si tyhle věci vymý?lí proto?e jsou slabí. Potřebují nečemu věřit a utě?ovat se pohádkovýma blbostma. Nejsou schopni se podívat realitě do očí a brát ji takovou jaká je. Taky bych rád věřil na nebe, ale připadá mi to poněkud stupidní, to si rad?i přečtu tu o perníkový chaloupce.

Ale slova jako ráj nebo peklo nejsou zbytečná. Proto?e ráj a peklo opravdu existují (v?dy? jsem teď napsal ?e neexistují!?). Jen s tím rozdílem, ?e jsou tu právě teď, tady, na téhle zemi a spousta lidí to právě pro?ívá. Je to způsob pohledu na ?ivot jaký ?ijeme a jak se nám daří. Někdy je to ráj, někdy peklo. A pokud chcete zkusit i nebe, kupte si letenku.

Zrovna dneska se mi zdál sen. Zdálo se mi o tom, ?e asi 20 km od nás postavili americký radar. Byl v dálce vidět. Já jsem byl s nějakými lidmi v bytě, kdy? jsem sly?el nějaké slabé bouchání. ?el jsem se podívat ven a nad radarem startovaly rakety. V?dy byly vyhozeny do vzduchu a teprve potom za?ehly pohon v podobě obrovského plamene, který je odnesl kamsi do nebe. Chtěl jsem jít zpět do bytu pro fo?ák, ?e si natočím jak je tenhle radar ?ne?kodný?. Nevěděl jsem kam ty rakety míří, ale bylo mi jasné, ?e ten na koho rakety dopadnou, ten po?le svoje rakety na nás. Bohu?el jsem se nestihl ani pohnout, proto?e najednou celý radar explodoval ohromným výbuchem. Viděl jsem jak se k nám blí?í tlaková vlna a v?echno rozmetává na kousky. Schovat jsem se mohl maximálně za kmen stromu, který byl opodál, ale já jsem nemohl udělat ani krok, měl jsem asi 5 vteřin ?ivota.

Sny mají dvě hlavní vlatnosti. Zaprvé umo?ní nemo?né a spoustu nesmyslů. Zadruhé vám i ty nesmysly připadají skutečné, proto?e nevíte ?e je to sen.

A co jsem si v těch pěti vteřinách pomyslel? Proběhla mnou lítost, ?e u? to v?echno končí. ?e jsem nestihl udělat v?echno co jsem chtěl, je?tě jsem nenaplnil ?ivot, i kdy? jsem neměl nic konkrétního na mysli. Jen?e nedalo se utéct, nedalo se dělat nic, kromě pár kroků ke stromu, které jsem ale neudělal. Pravděpodobně by to bylo stejně k ničemu, ale u? jsem se před tím v?ím nechtěl schovávat. Otočil jsem se ke staré paní, která stála opodál a řekl jsem jí ?Sbohem, bylo to krásný?. Myslel jsem tím ?ivot co jsem pro?il. Nevím co na něm bylo tak krásného, ale asi si to jen teď doma v probuzeném stavu v bezpečí neuvědomuju. Poté jsem u? jen sledoval blí?ící se vlnu a uvědomil jsem si, ?e za okam?ik bude nic. ?ádný nebe, peklo, pokračování něčeho, soud, naděje.

A to je přesně to, co nás po smrti čeká. Nic.